PROSTĚ TO UDĚLÁM 17.12.

PROSTĚ TO UDĚLÁM

„Pro duševní klid považuju za důležité neplést se do věcí,

do kterých mi nic není a o kterých nic nevím.“ (Alena Mihulová)

   „Aha“ moment je tady. Už Sokrates kdysi řekl „vím, že nic nevím,“ což se týká každého, tedy i mě. V praxi to znamená neplést se do ničeho kromě sebe, opouštět své nižší já a nelézt tam, kde nemám co dělat. Jak toho dosáhnu? Prostě to udělám!

   Věřím totiž, že je možné „pustit - opustit - odpustit“ naprosto všechno, když se tak rozhodnu. Nic složitého - volím jen ze dvou možností: Ano či ne? Chci nebo nechci? Když chci, užiju tento záměr: „Milý duchu, zbavuji se závislosti na zbytečných otázkách a odpovědích, týkajících se vnějšího světa. Veď mě od smyslového vnímání k vnitřnímu vědění. Děkuji za čistý energetický prostor, který tím pro sebe tvořím.“

   Stále si uvědomuji základní fakt: Je postaráno. Není co řešit. Žádné drama se nekoná. Nejsem součástí tlaku ega a nebudu konat podle něho. Jdu do svého klidu. Jsem v něm. No vida, nenasytný zvědavec mizí v koši…

Volně o pouštění - opouštění - odpouštění podle Jaroslava Duška:

    „Vědomé zbavování se obtěžujících informací doprovází úleva. (Jako když vypouštíme přeplněný močový měchýř). Výsledkem je dar přítomnosti, který dáváme sami sobě. Základ je neztrácet se ve zmatených myšlenkách. Proto nepřemýšlím nad tím, co bude, co je problém, čeho se bojím, jak zvládnu to či ono… To všechno mě sráží a tlačí dolů.

   Když vím, že spokojenost mě energeticky posiluje, zabývám se tím, co se mi daří. Sleduju impuls, který mě posouvá nahoru, který mě nese. Když jsem v klidu a miluju sám sebe svým vědomím, přirozeně opouštím prostor, kde se necítím dobře. To není nic proti nikomu a ničemu. Jen právo výběru.  Je tady úžasná vesmírná nabídka všeho a já sám rozhoduju o tom, v jaké energii se pohybuju. Víc než přemýšlet mě baví naslouchat, následovat intuici, prožívat a přelaďovat. Moje volba spočívá v tom, v jaké úrovni vědomí mohu a chci žít. Kde se zabydlím. Jsem doma v  prostoru strachu (ega) nebo v bezpečí lásky (celku)?

   S univerzálním polem nás propojuje otevřené srdce. Když je průchozí, vede nás neomylně k bytostnému já, odkud čerpáme obrovské množství energie. A naopak. Zavřené srdce (neschopné odpustit) naši životní baterku spolehlivě „vybíjí.“

   Pojďme tedy vyhodnotit akt odpuštění čistě energeticky. Máte-li s někým problém, pozvěte si ho do svého osobního prostoru. Propojte vaše srdce s jeho srdcem a hlasitě proneste: „Odpusť mi, prosím, že jsem zneužíval tvé energie k tomu, abych zavřel své srdce. Byla to moje hloupost. Škodil jsem tím sobě, tobě i celku. Děkuji, že jsi mi pomohl znovu otevřít a uzdravit mé srdce.“

   Uvedenou formulaci použijte pokaždé, když cítíte, že vám jakákoli bolestná emoce zavírá srdce. Neváhejte a pozvěte si toho, kdo „za to může.“ Boha, ďábla, kohokoliv… A hlavně - nezapomeňte sami na sebe! Tam totiž vždycky všechno končí i začíná.“

Jana  (17. 12. 2022)