Z HISTORIE JÓGY v Brně  (REALITA 70 A 80 LET MIN. ST.)

STAHUJI STRÁNKY VZPOMÍNEK na historii rozvíjení jógy na brněnsku     

https://gratis-zeli.webnode.cz/z-nasi-historie/stranka-vzpominek-/

* Na jednom luhačovickém kurzu jsme vzpomínali:

    (Pár osobních vzpomínek) Byla to po 68 roce v minulém století složitá doba. Husák začal „normalizovat“, mnozí z nás přišli o zaměstnání pro „politickou nespolehlivost“... i já jsem se tak stal z vysokoškolského kantora, technickým pracovníkem v Geofyzice. S časovým odstupem- bylo to ale požehnání, Geofyzika byla výborný podnik, který měl na rozvoj jógy u nás (kupodivu asi skrze mne) významný vliv.

    Mému cvičení jógy předcházela "iniciace" od pražských manželů Vlachových na kurzu angličtiny (1972) v Chlébském u Nedvědice. Teprve pak jsem se zapsal do kurzu jógy v Brně. Ten vedl v kulturním středisku Dr. Miloš Dokulil, který také nesměl z politických důvodů působit jako vysokoškolský učitel. Dva roky jsme pod jeho vedením pronikali do základů cvičení - a pak jsem se nabídl, že zorganizuji letní týdenní kurz.....  Je to už neuvěřitelných 38 roků (v roce 2010), co jsem našel prostor a ochotu místních funkcionářů k pronájmu nepoužívané místní školy ve Skoroticích u Nedvědice. Tam se v roce 1974 uskutečnil náš první běh týdenního kurzu jógy (viz obr.). //https://gratis-zeli.webnode.cz/z-nasi-historie/stranka-vzpominek-///

    Po tomto nastartování pak jsem začal organizovat "kurzy" (týdenní jógová setkání) další: Plumlov-přehrada, Kupařovice, Pozďátka, Moravské Budějovice, Jaroměřice u Jevíčka, Boskovice, Ruprechtov, Češkovice-Blansko, Luhačovice, Poděbrady..(a mnoho dalších, které zmíníme později)...

    Ten výčet míst je nudný, ale při každoroční frekvenci - leckde i vícekrát do roka (např. Jaroměřice i 6x ročně), to představuje při 40 - 60 účastnících v každém kurzu obrovskou sumu kontaktů, poznání, radostí, zkušeností, pozitivních zážitků ...

    V Brně v té temné době dobře fungoval "Klub jógy při První brněnské strojírně", založený v r.1966 Dr.Wernerem. Klub sdružoval zejména "akademicky duchovně orientované" zájemce o odkazy dávné kultury Indie. Přímé vazby jsme při rozvoji našich aktivit s Klubem neměli, ale mně osobně velice podněcoval a vedl jeho aktivní člen - Ing. Jiří Elger, muž s čistou duší. 

 Spolupráce-hosté 

    V Geofyzice jsem měl velmi dobré možnosti, věnovat se - kromě konstruktérské práce - aktivitám jógy, o které jsem byl čím dál víc přesvědčen, že je nejlepší terapií pro naše "normalizací" postižené duše.

    Brzy jsem se spojil pro tuto činnost s vynikajícím a obětavým přítelem, psychologem Dr. Liborem Míčkem - vyučoval na katedře psychologie FF UJEP. Ten zajišťoval odbornou psychologickou náplň našich aktivit a brzy získal ke spolupráci i ředitele Ústavu fyziologických regulací AV v Praze, tehdy docenta, Dr. Ctibora Dostálka. - Ctibor pak už s námi absolvoval první týdenní kurz jógových cvičení v r. 76 u Plumlovské přehrady. Později Libor Míček přizval ke spolupráci i psychologa (a teologa) Dr. Jaro Křivohlavého, Dr.Jarka Špeldu, Dr. Vladimíra Smékala... a mnohé jiné. Naše aktivity tak byly přirozeně orientovány na psychologické a zdravotnické aspekty.

    S krytím akademika Ctibora Dostálka a jeho ústavu k nám pak mohli přijíždět hosté z Indie i západní Evropy a šířit učení jógy u nás. Samozřejmě se na zvaní návštěv podílely i další skupiny (Praha, Olomouc), ale to že jejich působení zde garantuje Ústav fyziologických regulací AV, bylo v té době (sledování) oficiálně velmi důležité.

  Osvětu - jak jóga může pomáhat proti stresu - jsme šířili i v brněnském zdravotnictví (primářka ÚN Dr. Kubálková nám umožnila kontakty na rehabilitační sestry...), školství na učitelských schůzích a brzy i v podnicích, jako aplikace pro přetížené pracovníky... Víc v dalších stránkách vzpomínek. 

         Snad právě tím jsme se od počátku lišili od jógových aktivit, které se probouzely i jinde v republice. Nešířili jsme ortodoxní jógu - ta byla podezřelá už proto, že se nevědělo co to je a proto se jí raději kladly překážky.. Měli jsme snahu jí směrovat (na radu Ctibora Dostálka) do zdravotnictví  a do aplikované psychologie. -  Proti podezírání jsme před vším naším snažením nesli štít medicínské a psychologické interpretace a měli jsme k tomu odborně uznávané spolupracovníky. Byli jsme, zkrátka řečeno, organizovaní...

Jak na to - organizace

         Věděl jsem - z dřívější armádní profese, že úspěch akcí závisí nejen na nadšení, ale i na promyšlené, dobré organizaci. Tak se brzy jevila potřeba větší  organizační a metodické stability toho, o co jsme usilovali. - Začlenění naší činnosti do životaschopného řádu tehdejšího žití. Skupiny tutlaných nadšenců u osvětových besed - to bylo pro rozvoj tak významné metody, jakou se jevila jóga, nedostatečné a v té době zranitelné. V tom mi bylo velice zásadně nápomocné zázemí, které mi poskytovala Geofyzika, společensky i materiálně. 

Bylo nutné, zavěsit se do společensky respektovaných struktur a využívat jejich ochrany před útoky ne mála blbců... Tak jsem se pokusil zřídit první oficiální oddíl jógy v respektované TJ Moravská Slavia Brno - dohodl jsem to se vstřícným tajemníkem TJ Hajským. My jsme jim přivedli nové členy (členská základna ovlivňovala m.j. dotace i postavení), oni nám poskytli záštitu - krytí, i prostory. Avšak při vnitřních rozporech kolem tajemníka v M.Slavii se pod námi brzy houpala zem (Staří soudruzi M.Slavie: "...co to je za nešvar, jakápak jóga. Co to vlastně je? To jistě nepatří do socialistické tělovýchovy!") - a tak jsem, s požehnáním osvíceného podnikového ředitele Geofyziky Ibrmajera, začal tiše pracovat na založení nové samostatné TJ, která by nesla název firmy (TJ GEOFYZIKA).

To se podnikovým i městským orgánům líbilo a mně se podařilo pod TJ Geofyzika spojit všelijaké tělovýchovné aktivity (dosud činné a financované pod ROH), jako lyžaře, potápěče, volejbalisty, stolní tenisty, fotbalisty... a s příslibem pomoci, úplného nezasahování, pokoje a záštity je začlenit do nové TJ - ale současně je nechat působit za finančního přispění v ROH. Dominantní pro mne při tom samozřejmě byly skupiny - oddíly jógy, kvůli kterým tato nová jednota vznikala. Já, jako politicky postižený, jsem nemohl "svoji" TJ přímo vést (to politické klima neumožňovalo), ale mohl jsem být jejím výkonným činitelem v pozadí, jako "její tajemník" - a bystrý a sympatizující ředitel Ibrmajer zajistil pro sledovaný post předsedy TJ tehdejšího svého kádrového náměstka, výborného kamaráda Ing. Pochylého, který byl ochoten poskytnout záštitu, pomáhat - a jinak se nevměšovat (viz

Potřeba cvičitelských kádrů

    Na Městském výboru ČSTV jsem našel velmi rozumnou, hodnou kooperující duši, metodičku  paní Řebíčkovou, která pomohla vykonstruovat obejití metodických norem socialistické tělovýchovy - v tehdejší nomenklatuře „cvičitel jógy“ neexistoval - a zahájili jsme pak - s jejím krytím - první oficiální školení cvičitelů jógy v Brně, pod názvem „Zdravotní tělovýchova ZRTV - jóga". Tak v Brně vzniklo první školení cvičitelů, držitelů průkazu, s oficiálním tělovýchovným krytím (vedoucí skupin jógy dostali na činnost potřebný "papír".)...

     V městské struktuře ČSTV jsme se začlenili do „základní a rekreační tělovýchovy“ - ZRTV a posílili je nemalým přírůstkem členů. V Mě. výboru ZRTV jsem našel většinu výborných sympatizujících přátel v čele s předsedkyní Věrou Dvořáčkovou. V dalším vývoji jsme získali na svou stranu i KV ZRTV, který vedla Mirka Slezáková. Naší velmi významnou oporou i pomocí byl i sympatizující krajský tajemník pro metodiku Jiří Šimák, inteligentní, bystrý, rozumný kamarád, ochotný vždy pomoci v nepřehledné houštině vztahů při rozvíjení naší činnosti, o které dobře věděl že je konspirativní... 

    Sem patří i zmínka o mých snahách, získat pro jógu oficiální záštitu ústředních orgánů ČSTV - to byla tehdy významná složka NF – politické struktury země. Tak jsem si začal dopisovat s funkcionáři ÚV (předsedou Himlem) a přesvědčovat je (výsledky naší činnosti) o tom, jak je zdravotní cvičení jógy významné pro "zdraví a rozvoj socialistického člověka..." Přehazovali si ten brambor jeden na druhého. Vyústilo to v takovou dohodu - nedohodu, s významným papalášem ÚV ČSTV súdruhem  Chvalným, ale účel byl splněn - "propíchli jsme významný kanál", zčeřili "ústřední hladinu" která nás před tím vůbec nebrala v úvahu -  bylo o nás slyšet a to ovlivnilo i další postoje k  rozvoji struktur jógového hnutí na celostátní úrovni...  

Kurzy jógy     Vnímali jsme v té době „politické normalizace“ a bezvýchodné prázdnoty, že jóga je řešením pro lidi, kteří jsou ochotni pro sebe (i druhé) něco dělat. Zaměřovali jsme se - na rozdíl od skupin v republice, které hlavně lákalo „tajemno“, na hathajógu, na cvičení se zřetelnějšími aplikacemi do zdravotnictví a podpory duševního zdraví. Volili jsme ásány a postupy jógy, které obtížností neodrazovaly indisponované a posilovaly vědomí i méně šikovných („já to dokážu“). Rozdíl: Ne uzavřené skupiny něco tajemného provozující, ale otevřené hnutí  „tlačící jógu jako nástroj“ do tělovýchovy, škol, podniků, institucí... Otevřenost byla metodou, jak pomáhat.

* začalo to pravidelným cvičením ve skupinách  (kouzlo aktivit a sdružování stejných vibrací),

* vyšším stupněm byly týdenní kurzy - bylo možné vkládat osvětu teorií, V tuzemsku i u moře.

* zaměření na skupiny indisponovaných (astmatici Ládi Doležela, pohybové potíže, SM…

* cvičení s  řídícími pracovníky, kteří mohli poznané přenášet dál (na studenty, zaměstnance...)

Záv: Kromě shora zmíněných cvičení jsme rozšiřovali aktivity pod štítem „zdravotních cvičení jógy“ do institucí a podniků s tím, že každý účastník po návratu bude ovlivňovat další... Vzpomenu jen nejvýznamnější: UJEP, GF, MND, zdravotnictví, i tělovýchova...

                        Následující žertovné glosy ale sdělí víc, než encyklopedický výčet... 

Příběh 0): V podniku Geofyzika jsme m.j. cvičili skupiny 2x týdně ráno, před zahájením pracovní doby. O opravdovém, neformálním zájmu svědčí, že lidé nastoupili v 6h ke cvičení a před 7h ranní jsme ukončili, seběhli do přízemí k píchačkám - a odešli na pracoviště...

Příběh 1): Psycholog Libor Míček nabídl rektorátu UJEP, že na výjezdním zasedání funkcionářů rektorátu a fakult uspořádáme program pro psychosomaticky přetížené pracovníky.

         Já jsem zajistil a zorganizoval pětidenní pobyt v hotelu Dukla ve Vyškově. Kupodivu - přijela široká akademická obec, pozitivně naladěná a byl to až na jednu večerní schůzi „náš kurz“ ... Cvičil jsem já, přednášel Libor Míček. Překvapilo nás, jak se „papaláši“ z fakult zapojili a jak se snažili cvičit i prožívat.  Přidám jednu   („Veselou příhodu z natáčení“):

            Jeden „Vysoký rektorátní činitel“ měl z přepracování silné poruchy spánku. Nebyl po léta schopen bez prášků usnout - nepokojná mysl byla stále aktivní..... Po několika ásánách jsme vkládali jako metodu relaxace Schultzův autogenní tréning. „..paže je těžká...“ a pan profesor propadl do hlasitého spánku... Všichni se ukázněně tiše  usmívali, ....při aktivačních cvicích se „jeho magnificence“ radostně probrala - a chválil metodu i účinky.  Od té doby jsme nacházeli u funkcionářů rektorátu i fakult vždy vstřícnost a pomoc při šíření jógových cvičení...

Příběh 2): Většiny cvičení v GF se aktivně zúčastňoval podnikový ředitel, podporoval a doporučoval je. Na jeho popud jsme pořádali podnikové porady mimo Brno a jejich hlavní náplní bylo „cvičení jako regenerace sil“.  Další („Veselá příhoda...“):

Do GF přijel na inspekční návštěvu ministr - předseda ČGÚ, Dr. Pravda. V soukromí se zajímal o naše cvičení a ředitel mně k debatě zavolal.  Nevěřícně: „...a Jaroslave, ty to taky cvičíš?“ Po přitakání Jaroslava pohecoval: „A neříkej, že se i postavíš na hlavu...“ Ředitel-Jaroslav si mlčky sundal sako a polobotky, povolil kravatu, klekl na koberec... a jeho už ne štíhlá, ale stále pevná postava se vznesla do krásné širšásány. Předsedovi Pravdovi „spadla brada...“

Příběh 3): Spřízněný podnik MND Hodonín požádal o naše cvičení a přednášky pro své lidi. Nejprve pro vedoucí pracovníky vedení podniku v Čeložnici, pak opakovaně v Radějově, to už zvali na „rekondici“ i terénní pracovníky, vedoucí od vrtaček a těžných naftových zařízení. Byli jsme rozpačití - co takoví „ufachčení“ tvrdí chlapi, co se v sezóně živí pivem a klobásou, žijí v maringotkách, co  budou s námi na těch dekách dělat??? - Mýlili jsme se velice. Dokázali lépe cvičit a dýchat a relaxovat, než „neurotičtí inkousti“ z PŘ. Nejraději měli varianty makarásán, páteřních cvičení, kdy jim trochu „křuplo v zádech“ - a byli jsme až dojati jejich „dětskou upřímností“...

Příběh 4): Na ten neuvěřitelně šílený nápad přišel Dr.Mirek Krejčíř, který s námi cvičil a spolupracoval už od dob Skorotic. Přesvědčil Dr. Luxe z vedení KÚNZ Ostrava (který to financoval) - a uspořádali jsme týdenní kurz rekondičních metod pro ředitele a kádrováky (a j.) OÚNZ severomoravského kraje, v Šilhéřovicích. Byli jsme z lékařského a politického složení poněkud nervózní, ale opět, jako u „tvrdých naftařů“ jsme se nestačili divit přeměnám osobností těch „komisních lékařů“ po ulehnutí na deku... Cvičili a prožívali i přijímali naše vedení velice dobře.... Škoda - nemáme obrázky...

Příběh 5): Na rekondiční pobyt v Rožnově který pořádala Geofyzika, pozval podnikový ředitel spolupracovníky z Prahy. Všechno probíhalo pěkně a ředitel před hosty vyslovil uznání Janě, jak pěkně vede cvičení. „Ale i když jste Jano důchodkyně, občas byste mohla v podniku pomoci a nějaká koruna k důchodu...“ - naznačil vstřícnost. Bylo to milé. Tehdy jsme byli uchýleně posedlí „správnou výživou“ a Jana v tom duchu na kurzu řídila jídelníček. Netušila, že ředitel u personálu objednal na večeři pro své hosty speciálně upravená uzená kolena. Jana zrušila u provozního výjimky a nařídila všem čočku s vejci..... Tak Jana prošvihla možnost stát se externí pracovnicí Geofyziky.

Příběhy další): ...- bylo by jich velice mnoho. Postupně se selekce podle podniků přestala dodržovat a jen někdo kurz pořádal (financoval) a z jiných institucí se přidávali další zájemci (ze Zbrojovky, Královopolské, První brněnské...) Dodnes jsou někteří s námi v kontaktu, jako Ing. Hlavica, MUDr. Kadlčáková... a mnozí nás stále podporují „z věčných lovišť...“

Snad tyto letmé vzpomínky sdělily víc o rozvíjení jógových cvičení, než  přesný výčet...

PREZENTACE - (koncept)

    V 80. létech jsme se projevovali na veřejnosti (prezentovali) - kromě cvičení - zejména publikační činností a konferencemi o józe.

    Informace o našem činění jsme dávali z počátku přes nejčtenější deník Práce. Víťa Hulák dohodl kontakty a já dodával články - imitaci rozhovorů. Vymýšlel jsem si provokativní otázky redaktora a pak na ně jako moudře odpovídal. Zaujalo to. Podobně v dalších denících i obrázkových časopisech. Články se neuchovaly. Pohlednice s jógovým cvičením (viz obr.) působí legračně, ale rozesílány po republice plnily osvětový účel.  

   Tisk publikací umožňovala podniková tiskárna Geofyziky a její vstřícný vedoucí a soudruh Jirka Táborský.  Nebylo tehdy jednoduché vydat a šířit tiskoviny. Našel jsem však kanál na odbor kultury KNV a po dodání podkladů vždy nějak získal povolení s číslem do tiráže - tématicky neobvyklé, ale legální. Publikací, o které byl velikánský zájem, byla celá řada a jejich seznam snad doplním později. Myslím, že první byla akupresura od Míši Landy, další Tradiční jóga a současná realita - to byly záznamy z přednášek Dr.Bhole v Brně. Přidávali se další autoři s tématy o metodice jógových cvičení... Některé tituly budou na černých stránkách - adresa pod statí dole. 

            Postupem času byly knihy výpravnější. Vydali jsme Josefu Zentrichovi „Byliny v prevenci“ jako dvoudílnou publikaci - nikde s vydáním neuspěl, až u nás. "Cesta ke zdraví" Jany Liberdové dávala návody nemocným s RS, jak i s chorobou žít hodnotně. S Míčkem společně jsme opakovaně vydali publikaci „Učitel a stres“....

    Mimořádné byly publikace ke studiu sanskrtu. Nesmírně obětavý přítel Dr. Dušan Zbavitel jezdil každý měsíc z Prahy do Brna vyučovat pro nás sanskrt. Sám nadšenec, zpracoval pro kroužek nadšenců skripta. K tomu se váže („veselá příhoda z natáčení“)... Konzultace bývaly v sobotu v různých prostorách.  Jednou i v ZŠ na Mendlově náměstí. Byla sobota. Školník zapomněl, že tam někoho má, zamkl, zakódoval školu a zmizel na přehradu. Nebylo úniku z pevnosti, než oknem - ale to bylo vysoko nad zemí... Napřed vyskákali ti pružnější, do nich pak byl spuštěn i pan profesor... Všechno dopadlo měkce. 

    Dr.Zbavitel přeložil i Thákurovu Gítaňdžalí, za kterou autor obdržel Nobelovu cenu. Gítaňdžalí úspěšně opakovaně v ČSSR vydávala Lyra Pragensis. Dušan poznamenal, že má ještě nezveřejněné verše z Gítaňdžalí - a vydali jsme je v TJ GF jako brožuru. Soudruzi u nás nevěděli, že Thákur byl založením materialista a Gítaňdžalí považovali za náboženskou literaturu. Přesto jsem to doma  zvládl, ale... Další („veselá příhoda z natáčení“): buď z pověření „orgánů“, anebo z vlastní nepochopitelné hlouposti, dva význační funkcionáři celostátního „Výboru jógy“ protlačili ve výboru (snadno) návrh, že za to musím být potrestán - např. exemplárním vyloučením..., aby prokázali oddanost socialismu…

    V Bratislavě se následně konala federální jógová sešlost a tam byl tento návrh dán k usnesení. Všichni přítomní cvičitelé jógy sklonili pokorně hlavy a bylo jasné, že návrh na moje potrestání snadno projde a nikdo raději ani nepípne, aby na sebe... Ale přesto - byl tam jeden nepoučený, osvícený, význačný „jožín“ z Košic - Gejza Timčák. Vysločil a zahřímal (volně): „Neverím svojim ušiam. Vy chcete Zemana stihať za to, že legálně vydal Gítaňdžalí?? Neuveriťelné....“  a pokračoval vášnivě... Hlavy cvičitelů jógy v publiku klesly ještě níž... a návrh předseda Ivo Fibiger po kratším extempore stáhl z programu... Nebyli jsme jen duchovní bytosti, jak mnozí z nás předstírali... 

KONFERENCE „Brněnské dny zdravotní TV - jógy...“ (název operativně kličkoval podle doby)

    byly druhým velkým počinem, který prezentoval jógu v tehdejší době temna, v 80. létech. Cílem bylo shromáždit a nechat slyšet autority z kulturní oblasti a vysílat tak signály o možnostech užití jógy jako nástroje při společenských i psycho-somatických problémech.

    Celý projekt konferencí jsem opět vytvořil a zahájil bez předchozího požehnání pražského "výboru jógy", jako samostatnou krajskou brněnskou akci pod záštitou tělovýchovy. Šťastné bylo spojení konferencí s Brnem, které bylo geograficky dostupné i pro Čechy a Slováky, netutlat se někde ve skrytu venkova.  Konference byly pořádány jako akce ZRTV města a Jm kraje (bez finančního přispění). To přinášelo funkcionářům body a také možnost  projevit se - pokud se zpočátku nebáli se s námi namočit. Velice významnou podporou při tom byla městská i krajská organizace ZRTV, krajský tělovýchovný metodik (Dr.) Jiří Šimák i tolerance a podpora Geofyziky.

    První konference proběhla velmi úspěšně ve třech říjnových dnech roku 1984 na brněnské přehradě, ve školícím objektu SSM. Účastníků se sjelo 140, mezi nimi řada medicínských, pedagogických, tělovýchovných - i jiných autorit. Bylo předneseno 74 referátů a příspěvků. Akce nebyla dotována, účastníci si hradili vložné a zbylé prostředky jsem (převážně legálně) schrastil,  jak se dalo. Několik obrázků, vyjadřujících atmosféru, je v "tmavých" stránkách.

    Tak byla úspěšně odstartována řada sedmi velkých konferencí k józe, které probíhaly od roku 1984  až do roku 2002. Už druhé konference v r. 85 se zúčastnili, zásluhou Ctibora Dostálka, zahraniční účastníci jako prof. Beohara z univerzity New Delhi... prof. Singh z univerzity Varanasi, Dr. Bhole... a další a další na dalších konferencích...

    Hlavní hodnota však spočívala ve sdružování, výměně poznatků a navazování kontaktů mezi našimi cvičiteli a zájemci o jógu v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Naším cílem, který prosvítal duchem i přednesenými příspěvky na všech sedmi setkáních, bylo neuletět při rozvíjení jógy do ezoterických sfér, mimo životní realitu. 

    Je krásné i dojemné připomínat si ve sbornících tváře i jména účastníků. Někteří se v čase vytratili, mnozí ale pokračují dál i ve změněných společenských podmínkách. Společně, dohromady, jsme tak ve složitých časech vytvářeli proud kulturního povědomí, které bylo v té době významné i pro tuto naši současnost. Ještě že mě tehdy v Bratislavě z jógové společnosti nevyhodili (poděkování Gejzovi Timčákovi)...

Externí spolupráce

    (PŘIPRAVUJE SE - sbíráme a třídíme materiály, na mnohé si nepamatuji a nebyl čas to zapisovat. Přispěješ?) 

    Do této stránky postupně (s vaší pomocí) zařadíme:

        // Kurzy sanskrtu Dr. Dušana Zbavitele,

        // Spolupráce s pedagogy základních a středních škol (ředitel Polák)

        // spolupráce s Unií ROSKA – 10 let výchovy cvičitelů v Brně,

        // S jógou u moře....

 Máme velký nedostatek zejména obrázků, publikovatelných písemných materiálů (pozvánek, programů, letáků ...) Budeme vděčni když zapůjčíte, oskenujeme a vrátíme. 

EXTERNÍ SPOLUPRÁCE - koncept

            Povědomí o prospěšnosti cvičení jógy vhodně aplikované do naší kultury a způsobů žití, jsme mimo oddíly jógy rozšiřovali i v ostatních oblastech. Je to tak široká zóna, že zase jen útržkovitě vzpomenu - i některé již zmíněné. Byly to osvětové akce v institucích a podnicích. Již zmíněná akce rektorátu univerzity UJEP ve Vyškově. v Geofyzice jako podniku, v Moravských naftových dolech Hodonín, mezi pedagogy základních a středních stupňů, mezi zdravotnickými pracovníky - zvláště v tehdy začínajícím oboru rehabilitace, v tělovýchově na akcích ZRTV, ale i ve sportovních disciplinách. Tady nám velice pomáhali a fandili lékaři - doc. MUDr. Dražil a MUDr. Kočnar, zvl. na zdravotním zajištění kurzů spolupracovala MUDr. Miluše Mitova.  Naše působení tehdy bylo neobvyklé také tím, že jsme spojili formu přednášek a praktického cvičení.  (Veselá příhoda z natáčení..) V roce 89, na podzim se konala velká tělovýchovná akce v Pardubicích. Tělovýchovní funkcionáři byli většinou obézní, důstojné persony, které stále žily ze zašlé slávy a zásluh. Přijímali na konferenci libosklonně různá sdělení o všelijakých aktivitách - a jejich zájem byl spíš upřen na svačiny... Paní doktorka Petzlová (zasloužilá tělovýchovná pracovnice) jim mimo řečí i sama předvedla ukázky pružnosti - - Po ní byly v programu dva příspěvky z brna, o užitečnosti jógy v soc. TV... Za pultík nastoupila drobná Jana Liberdová a po úvodních větách vyzvala všechny přítomné, aby projevili sportovního ducha, vstali, rozepli saka (váhavě poslechli) a Jana (ten frocek) bez ohledu na zásluhy a vzhled nechala přítomné zažít na sobě krásy prostého předklonu, záklonu, úklonů a torze... Byl to poprask nevídaný v této společnosti. O následné přestávce někdo přijel z Prahy, nastal ruch ... A tak - i naší zásluhou, začala sametová revoluce a zhroutil se socialismus v naší vlasti...Připomínáme tak jeden z revolučních tlaků...

Pomáhali jsme v Brně rozvíjet aktivity mezi staršími - ty vedla cvičitelka Věra Kolářová, i sdružovat nemocné - astmatiky vede stále Láďa Doležel, pacienty s roztroušenou sklerozou vedla mnoho let Jana Liberdová. Působila nejen v Brně, ale i ve skupinách „Rosky“ mimo - v Brno venkov, Liberec...

            Z těchto kontaktů se vyvinula pak i širší spolupráce s Unií Roska v ČR. Kromě seminářů a účasti na jejich rekondicích jsme uzavřeli dohodu - to už jsme byli SEČ - Sdružení pro ekologii člověka, že pro ně zorganizujeme školení cvičitelských kádrů - protože to umíme.

            Prostřednictvím známého který měl známé na MŠ v akreditační komisi jsem získal pro Unii Roska akreditaci pro výchovu cvičitelů zdr. TV - jógy - já jsem byl garantem - a neuvěřitelných 10 let k nám do Brna jezdili adepti a po zkouškách po druhé konzultaci odjížděli s cvičitelským průkazem v kapse. Za těch 10 let k nám přijelo v průměru 35 adeptů ročně, kteří se stali cvičiteli. Vynásobte - a vyjde 350 vyškolených pedagogů... No není to zásluha, alespoň se blížící společenské významnosti jazzových sekcí, které zejména u nás „ovlivňovaly“ společenský posun?? (Ani ne moc)  („veselá zmínka z natáčení“):... „..a Vladimíre, opravdu to cvičení má takové zdravotní účinky? (po mém přitakání) - ...tak to musíme cvičit opatrně, aby nás to moc nezlepšilo a nepřišli jsme o invalidní důchod...“