Veselé příhody z natáčení  (V realitě 70 a 80 let min. st.)

Z HISTORIE JÓGY ŽERTOVNĚ   (HUMOR je víc než statistika)

Následující žertovné glosy ale sdělí víc, než encyklopedický výčet... 

Příběh 0): V podniku Geofyzika jsme m.j. cvičili skupiny 2x týdně ráno, před zahájením pracovní doby. O opravdovém, neformálním zájmu svědčí, že lidé nastoupili v 6h ke cvičení a před 7h ranní jsme ukončili, seběhli do přízemí k píchačkám - a odešli na pracoviště...

Příběh 1): Psycholog Libor Míček nabídl rektorátu UJEP, že na výjezdním zasedání funkcionářů rektorátu a fakult uspořádáme program pro psychosomaticky přetížené pracovníky fakult.

         Já jsem zajistil a zorganizoval pětidenní pobyt v hotelu Dukla ve Vyškově. Kupodivu - přijela široká akademická obec, pozitivně naladěná a byl to až na jednu večerní schůzi „náš kurz“ ... Cvičil jsem já, přednášel Libor Míček. Překvapilo nás, jak se „papaláši“ z fakult zapojili a jak se snažili cvičit i prožívat.  Přidám jednu   (Veselou příhodu z natáčení“):

           Rektor prof. Čerešňák měl z přepracování silné poruchy spánku. Nebyl po léta schopen bez prášků usnout - nepokojná mysl byla stále aktivní..... Po několika ásánách jsme vkládali jako metodu relaxace Schultzův autogenní tréning. „..paže je těžká...“ a pan profesor propadl do hlasitého spánku... Pedagogická obec se ukázněně tiše  usmívala, ....při aktivačních cvicích se „jeho magnificence“ radostně probrala - a chválil metodu i účinky.  Od té doby jsme nacházeli u funkcionářů rektorátu i fakult vždy vstřícnost a pomoc při šíření jógových cvičení...

Příběh 2): Většiny cvičení v Geofyzice se aktivně zúčastňoval i podnikový ředitel Ibrmajer, doporučoval a podporoval je. Další („Veselá příhoda...“):

Do GF přijel na inspekční návštěvu tehdejší ministr - předseda ČGÚ, Dr. Pravda. V soukromí se zajímal o naše cvičení a ředitel mně k debatě zavolal.  Nevěřícně: „ ...a Jaroslave, ty to taky cvičíš?“ Po přitakání Jaroslava pohecoval: „A neříkej, že se i postavíš na hlavu...“ Ředitel-Jaroslav si mlčky sundal sako a polobotky, povolil kravatu, klekl na koberec... a jeho už ne štíhlá, ale stále pevná postava se vznesla do krásné širšásány. Předsedovi Pravdovi „spadla brada...“

Příběh 3): Spřízněný podnik MND Hodonín požádal o naše cvičení a přednášky pro své lidi. Nejprve pro vedoucí pracovníky vedení podniku v Čeložnici, pak opakovaně v Radějově, to už zvali na „rekondici“ i terénní pracovníky, vedoucí od vrtaček a těžných naftových zařízení. Byli jsme rozpačití - co takoví „ufachčení“ tvrdí chlapi, co se v sezóně živí pivem a klobásou, žijí v maringotkách, co  budou s námi na těch dekách dělat??? - Mýlili jsme se velice. Dokázali lépe cvičit, dýchat a relaxovat, než „neurotičtí inkousti“ z PŘ. Nejraději měli varianty makarásán, páteřních cvičení, kdy jim trochu „křuplo v zádech“ - a byli jsme až dojati jejich chlapáckou, ale „dětskou upřímností“...

Příběh 4): Na ten neuvěřitelně šílený nápad přišel Dr.Mirek Krejčíř, který s námi cvičil a spolupracoval už od dob Skorotic. Přesvědčil Dr. Luxe z vedení KÚNZ Ostrava (který to financoval) - a krajské zdravotnictví uspořádalo týdenní kurz rekondičních metod pro ředitele a kádrováky (a j.) OÚNZ severomoravského kraje, v Šilhéřovicích. Byli jsme z lékařského a politického složení poněkud nervózní, ale opět, jako u „tvrdých naftařů“ jsme se nestačili divit přeměnám osobností těch „komisních lékařů“ po ulehnutí na deku... Cvičili a prožívali i přijímali naše vedení velice dobře.... (ale na závěr neodolali a uspořádali vepřové hody… Škoda - nemáme obrázky...

Příběh 5)Na rekondiční pobyt v Rožnově který pořádala Geofyzika, pozval podnikový ředitel spolupracovníky z Prahy. Všechno probíhalo pěkně a ředitel před hosty vyslovil uznání Janě, jak pěkně vede cvičení. „Ale i když jste Jano invalidní důchodkyně, občas byste mohla v podniku pomoci a nějaká koruna k důchodu...“ - naznačil vstřícnost. Bylo to milé. Tehdy jsme byli uchýleně posedlí „správnou výživou“ a Jana v tom duchu na kurzu řídila jídelníček. Netušila, že ředitel u personálu objednal pro své hosty na večeři speciálně upravená uzená kolena. Jana zrušila u provozního výjimky a nařídila všem čočku s vejci..... Tak Jana prošvihla možnost stát se externí pracovnicí Geofyziky.

Příběhy další): ...- bylo by jich velice mnoho. Postupně se selekce podle podniků přestala dodržovat a jen někdo kurz pořádal (financoval) a z jiných institucí se přidávali další zájemci (ze Zbrojovky, Královopolské, První brněnské...) Dodnes jsou někteří s námi v kontaktu, jako Ing. Hlavica, MUDr. Kadlčáková... a mnozí další nás stále podporují „z věčných lovišť...“

Snad tyto letmé vzpomínky sdělily víc o rozvíjení jógových cvičení, než  přesný výčet...



Více zde: https://www.sec-zeman.cz/z-historie-jogy-v-brne/

 

 

 Poděbradský WC song... Věra Beňová (Poděbrady 2013) ( jen pro silné povahy...) 

Do tělocvičny cesta dlouhá...chodím včas, ale dneska- ouha- moje tělo mě zradilo !

No, a tak se mi hodilo odbočiti v intimní kout s přáním, blaženě tam spočinout.

V místnosti, co původně měla barvu skvoucí a do bíla, se rázem zničeho nic zhaslo.

Já najednou se ztratila ve tmě, co krájet by se dala . To jsem se ale vylekala !

Vy možná vnímáte ten příběh jako nějakou legraci...Zkuste však – při mé bujné hmotě-

ztratiti orientaci v kabince úzké – téměř pidi ! Tak propadla jsem, věřte lidi,

až nevýslovné panice a začala se chaoticky motat - jako tlustá slepice!

Šátrala vpravo, potom vlevo, hledala výš a zase níž... co hledala jsem – nevím již...

Cítila jsem se,  já nebohá emeritní dívka, jako by mě spolkla Möbiova křivka.

Nohy vmotané do papíru, brejlila jsem, kde nechal tesař díru..

Ale z míst, kde tušit byla klika, najednou voda  divoce stříká ...

No to je konec! - - Nebo není? Už přichází vysvobození!

Dveře vstupní se otvírají a já se cítím jako v ráji. Se smetákem a konvicí vchází

– s úsměvem na   líci - jak Anděl spásy uklizečka...(za mým trápením šťastná tečka).

Jako by Boží pokyn dala, pohybem světlo rozjásala...

Se studem, pohled ještě říčný, plížím se do ztichlé tělocvičny...

Výčitka v oku Vladimíra - za pozdní příchod - mé srdce svírá...

Teď beru si za svědka  Janu -! již nikdy zrána uddiánu !