JE TO SILNĚJŠÍ NEŽ JÁ 5.12.

JE TO SILNĚJŠÍ NEŽ JÁ

   Když svoji ranní modlitbu začnu slovy „Děkuji Ti, Pane, žes mi vrátil duši,“ zbytek dne je většinou bonus.

   Jak vím, že Bůh existuje?

Nedaří se mi obvinit Ho z toho, že neexistuje. Taky před Ním není kam utéct - je totiž všude.

Přesto Ho v iluzi každodenní hry ve 3D snadno ztrácím. Ego je neuvěřitelně chytlavá vtěrka. Když polevím v pozornosti, umí mě (skrze emoce) spolehlivě vtáhnout do svých sítí.

   Co v takovém případě dělám?

Povolám do akce bdělou mysl, která emocím nedá šanci. Naštěstí je možné mít v hlavě (v dané chvíli) jen jednu myšlenku. Na mně tedy záleží, jestli zvolím klid nebo zmatek a na něj navazující radost nebo bolest. Stačí si jen včas uvědomit, že je tady emoce, kterou nechci.

„Aha - jsi tady. Vím o tobě, ale nezajímáš mě. To nejsem já. Nevěnuji ti svoji pozornost a odkládám tě do transformačního koše, kam patříš. Děkuji!“

   Stojím, sedím nebo ležím v úplném uvolnění a klidně si opakuji:

„Nejsem toto tělo. Nejsem tato emoce. Nejsem tento osobní příběh.“

   Vím, kdo jsem. JÁ JSEM. Neuhýbám myslí od JÁ JSEM.

Ná - já, vý - jsem; ná - teď, vý - jsem; ná - tady, vý - jsem; ná - už, vý - jsem; ná - ticho, vý - jsem; ná - láska, vý - jsem; ná - mír, vý - jsem; ná - božství, vý - jsem; ná - světlo, vý - jsem.

   Opakovaně a vytrvale stahuji pozornost zvenku dovnitř. Z vnějšího prostoru do vnitřního středu. Ze stínů do centra světla. Světlo se rozšiřuje zevnitř ven a začíná rozpouštět kontury těla. Jdu do jeho předobrazu. Stávám se světelnou bytostí… JÁ - SVĚTLO - JSEM…

   Nevadí, že tady svítím? Pardon, ale nejde s tím vůbec nic dělat! Je to silnější než já…

Volně podle Jiřího Ledvinky:

*Máme žít klidný život v lásce a beze strachu. Rozvinout se vnitřně tak, abychom

  v tomto chaosu nic nehledali. Dostat se z bubliny umělého myšlení. Falešná energie tady

  nemůže zůstat.

*Jsme lidské bytosti se schopností tvořit.  Už jsme v pořádku. Protože my sami jsme

  božství, nepotřebujeme mít nikoho za zadkem!

*Nemusíme si nic zasloužit. Vše je nám darováno bez podmínek.

*Jaké to je - žít v jistotě, že nemůžeme udělat nic špatně?

  Jaké to je - nemuset vůbec nic dělat a nechat vyvstat to, co už tady je?

  Jaké to je - nemít pocit viny? Ať se jde vina ovíjet kolem někoho, kdo na ni věří!

*Vstupuji do jistoty dobra. Je to tady. Jdu do toho. Stačí jen můj souhlas. Už nic špatného

  nepotřebuji. Chci ukončit staré vnímání světa a zbavit se nemocného myšlení.

*Odevzdávám se. Zříkám se své nižší mysli. Zadávám si, že dnes mám v sobě i kolem sebe

  čistý prostor. Ničeho se nechytám!

*Jsem tady. V klidu. Cítím respekt k prostoru, který sdílím. Nic nečistím ani nevyháním.

  Není nic, co bych měl dělat. Stačí být.

*Žádám Boha, aby mě naučil používat dary, které mi už dal.

Jana (5. 12.)