PROKLETÁ MODLITBA 20.4.

 

PROKLETÁ MODLITBA

 

„Klidně se zlobte na Boha. On to unese.“

Volně podle R. Brettové z knihy Bůh nikdy nemrká:

    …Zuřila jsem, klela a nadávala. Pak jsem ucítila nejhlubší klid. Jako by se na mě Bůh usmál a řekl: „Tak co, už je ti líp?“ Rozesmála jsem se. Bůh ve mně si přál, abych uvolnila vnitřní přetlak, který jsem v sobě léta střádala, abychom se konečně mohli sblížit. Prokletá modlitba je velmi účinná, když to v nás skutečně vře. Božství si nepřeje, abychom byli tak svatí, že bychom přestali být lidmi. Nestojí o falešné modlitby a velebení. Chce s námi mít čestný, upřímný a autentický vztah.  

    …Krejčí vyzval Boha v sobě k vyrovnání účtů a předložil mu seznam svých hříchů. Potom vzal seznam všech hříchů, jichž se dopustil Bůh na něm a jeho rodině: bolest, zármutek, soužení... A krejčí řekl Bohu: „Pane, kdybychom měli mezi sebou účtovat přesně, ty bys mi dlužil mnohem víc než já tobě. Odpustím ti tvoje hříchy, když mi ty odpustíš ty moje. Budiž mezi námi od této chvíle mír a dobrá vůle. Odpustili jsme si. A naše hříchy jako by nikdy nebyly.“

    Spravedlnosti bylo učiněno zadost. Krejčí má čistý štít před Bohem. Bůh má čistý štít před ním. I my bychom si měli čas od času udělovat boží amnestii. Ani já většinou nerozumím tomu, jak Bůh koná, ale stále se modlím. (Taky nechápu, jak funguje elektřina, ale nebudu kvůli tomu potmě). Nepotřebuju Bohu rozumět, abych v Boha věřila.

„Věřím, že je slunce, i když zrovna nesvítí. Věřím v lásku, i když ji necítím. Věřím v Boha, i když mlčí.“

      …Dnes jsme s Bohem nejlepší kamarádi. Každý večer spolu chodíme na procházku. Každé ráno spolu mlčky chvíli sedíme. A přes den si spolu povídáme. Tedy, abych to upřesnila, většinou mluvím já. Ať se přes den stane cokoliv, chodíme spát s čistým štítem. Jako v dobrém manželství, žádný z nás neulehne rozzlobený.

„Stvořitel dal některým lidem za úkol držet na hlavách oblohu.

Takoví lidé jsou silní, vysocí a mohutní. Unesou cokoliv. Ti lidé nevědí, kdo jsou, ale je-li jejich život plný problémů, je to proto, že byli vybráni, aby nesli kus oblohy. Nezáleží na tom, že dostali za úkol nést kus oblohy.

Důležité je, že to není nad jejich síly… A to je dar.“

Jana (20. 4. 2022)