SVÁTEČNÍ ROZJÍMÁNÍ

SVÁTEČNÍ ROZJÍMÁNÍ… /10.12.21/

 „Člověk by měl být spokojenej, protože když je spokojenej, neotravuje ostatní.“ (Zuzana Navarová)

Jenomže člověk je většinou nespokojenej. Proč tomu tak je?

Protože „otravuje sám sebe!“

Čím otravuje sám sebe?

Běžným způsobem myšlení.

Jaký je běžný způsob myšlení?

NEVĚDOMÝ. Dospělý člověk přestal jednat vědomě.

Proč to dělá?

Protože o tom neví. Naučili ho, že má být „venku“ místo UVNITŘ (v sobě). Proto je víc v bezvědomí než při vědomí.

Co má konkrétně dělat, aby byl při vědomí?

UVĚDOMOVAT SE pomocí jedno/duchého desatera:

1.   Zastavit se. Zmáčknout tlačítko STOP. Pobejt TADY A TEĎ!

2.   Narovnat se. Páteř není věšák na tělo.

3.   Usmívat se. Úsměv je zadarmo!

4.   Dýchat. Břišní dech je kotva.

5.   DOTÝKAT SE HRUDI: „JÁ – LASKAVOST – JSEM!“

6.   Mluvit pravdu. Na počátku bylo SLOVO…

7.   Mlčet. TICHO promlouvá…

8.   Pozorovat ŽIVOT. To stačí!

9.   CÍTIT SRDCE: „JÁ – SVĚTLO  – JSEM!“

10. Mizet. Přítomnost znamená PŘESTAT…

            SHRNUTÍ:

* Ať se děje cokoli, situace je vždycky neutrální.

* Útočí a týrají mě „moje“ vlastní myšlenky (nic jiného než myšlenky tady není).

* Parazitují na čistém vědomí, kterým UŽ JSEM.

* BOŽSTVÍ: „TEĎ JSEM S TEBOU – POKUD MĚ PŘIJMEŠ!“

* „MÁM SE RÁDA A PŘIJÍMÁM SE“ = vědomé spojení je navázáno!

„Děkuji, že JSI stále se mnou.

Jako sluneční paprsek, který mě zahřívá.

Jako svit měsíce, který mě utěšuje.

Jako anděl strážný, který mě ochraňuje.

Jako smích, který mě obveseluje.

Jako nejbližší bytost, stále se mnou a po mém boku.

Jako nebesa, která mě slyší, když se modlím.“

Zdraví Jana a Vladimír                10. 12. 2021