SOUCITNÉ SDÍLENÍ 5.3.

SOUCITNÉ SDÍLENÍ

   Často trpíme. Většinou tehdy, když mluvíme dřív, než myslíme. Přijměte praktickou radu. Než cokoliv uděláte, zhluboka se nadechněte  a pomalu vydechněte. Nadechujte bdělost a vydechujte bdělost. Zopakujte několikrát.  Jakmile cítíte, že jste doma (v sobě), máte šanci soucitně sdílet. (Pomáhat sobě i ostatním). Každý hledá domov a šest uvedených manter společný domov buduje:

1. Jsem tady pro sebe - pro tebe. (Vyjádření vašeho klidu a přítomnosti).

2. Vím, že tu jsem - jsi a proto jsem velmi šťastná. (Vyjádření vaší vděčnosti).

3. Vím, že se trápíš a proto jsem tu pro tebe. (Vaše přítomnost funguje jako

     zázrak. Snažte se být opravdu zde. Pro sebe, pro partnera, pro život).

4. Trpím. Prosím tě, pomoz mi. (Pokud si myslíte, že příčinou bolesti je váš

     partner, musíte překonat svoji pýchu, jít za ní/m a říct si o pomoc. Taková je

     opravdová láska. Je to velice prosté, ale současně velice obtížné).

5. Tahle chvíle je štěstí. (Právě tady a teď máte k dispozici mnoho různých

     forem štěstí).

6.  Reakce na pochvalu nebo kritiku: „Máš do jisté míry pravdu.“ (Vidíš mě jen

     z jedné stránky. Ne úplně. Sama k sobě zaujímám neutrální postoj. Přijímám

     se svými klady i zápory. Snažím se dělat to nejlepší, čeho jsem schopná/ý).

     Bez upřímného (otevřeného) rozhovoru soucitné sdílení není možné. Obvyklé „tutlání“ zkresluje vzájemné vnímání a to s sebou nese velké utrpení. Člověk se musí stále ptát (sám sebe i ostatních), zda vnímá správně.

   Rodinné vztahy přinášejí opakující se trápení, na které lidé reagují stále stejným způsobem. Jde o zvykovou energii, uzavřenou v kruhu.  Je těžké z ní vystoupit.

   Pokud chcete měnit jen partnera a ne sebe, jsou tu najednou dva bloky utrpení (energie), které do sebe buší. Je dobré včas si uvědomit, že jste na jedné lodi. Že spousty negativních emocí (strachu a utrpení) jsou na obou stranách!

   Neexistuje místo, kde by nešlo trpělivě naslouchat a láskyplně sdílet. O bdělou mysl pečujte stále, ale zejména před určitými událostmi, které vás stresují. Budete na ně lépe připraveni. I když jste v kolektivu „jediný osvícený“, dýchejte vědomě vy sami. I tak se situace zlepší.

   Každou příležitost (osobní setkání, telefon, mail) proměňte v příležitost pro soucitné sdílení. Když jste ve vědomém kontaktu se svým dechem, nemůžete se stát „obětí“ vzniklé situace. Hluboké břišní dýchání vás chrání jako bezpečnostní pás.

„Člověk musí mít dostatečně rád sám sebe, aby mu zbylo něco pro ty druhé.“

Jana (5. 3. 2022)