Přínos lednového semináře- PÁR POZNÁMEK K SEMINÁŘI 

JAK TO UDĚLAT ABY TO ŠLO, I KDYŽ TO NEJDE... (Nejsme sami.)
 

* V méně vlídném, chladném počasí se v sobotu 13. 1. sjelo 28 přátel z blízkého i vzdálenějšího okolí (obdiv všem, kteří přijeli sobotní okleštěnou dopravou).

* Přestože jsme seminář zaměřovali na duševně - duchovní cvičení, začínali jsme jemnou pohybovou aktivitou buněk, protože právě buňky těla existují ve stálém procesu proměn. Buněčná obnova = život. („Každá buňka v těle mém, naplněna je světlem. Každá buňka v těle mém, radostí a láskou je!).“ Biologický proces přeměny buněk je velmi závislý na nastavení obsahu vědomé mysli. Kvalita obnovených buněk závisí na směřování myšlenek v době jejich přeměny. Dobréšpatné myšlení se významně podílí na utváření dobréšpatné vitality buněk. To přirozeně ovlivňuje i proces stárnutí člověka. Proto je biologicky tak významná ona posmívaná laskavost, prostupující kvantováním.

*Hledání „podpůrných maličkostí“ pohybů, myšlení, vibrací broukáním, postojů a ladění vědomé mysli prostupovalo celým seminářem. Kvantování je metoda úpravy myšlení člověka.  Těm, kteří to nepochopili, mohou být naše metody např. hovorů do nitra směšné, ale to není náš problém. Dnes už je prokázáno, že kvantování je účinná regulace vědomí a jaké je vědomí člověka, takový je i jeho život.

* Po semináři mi někteří z Vás vyjadřovali spokojenost z nových „poznatků“ a užitečně naplněného času. Nebyla to však moje zásluha. Způsobila to Jana a skupina pomocníků (nikdy nejsme sami). Bylo mi dost bídně na těle i duši a většinou jsem byl „mimo.“ Jak jen to zvládnu? Ale seminář se zrušit nedá a musí proběhnout… V nouzi nejvyšší jsem tedy kvantoval:

"Milá Inejt, drazí v Duchu, požaduji, abyste mě nahradili a vytvořili pro účastníky semináře přínosný program. Myslete, hovořte i jednejte skrze mne (skrze moje vědomí, můj mozek a moje tělo). Budu respektovat intuicí vaše podněty a věřím, že vše proběhne k užitku všech. Díky, odpoutávám."

A tak se program uskutečnil skrze mě (navzdory mé neschopnosti) a pro některé byl prý dokonce i přínosem. Vím, že nikdy nejsem sám, proto patří dík „skupině v Duchu.“ Nezafungoval bůh „zvenku,“ ale součást Stvořitele, ukotvená v mé Duši …skrze mne myslela, mluvila, konala. Já byl pasivní.

Snad i tyto ťingy (podněty) mohou vést Vaši mysl užitečným směrem. 

              Srdečně i za Janu

Vladimír /14.1.2024/