PRODLUŽUJEME KVANTÍKY 31.5.

ČERVEN – 1. ŤING  PRODLUŽUJME KVANTÍKY    (Přijímáním ťingů sám rozsvěcuji světlo poznávání)

 Vstupme do měsíce léta s radostným vědomím, že si můžeme kvantováním každý sám ovlivňovat své zdraví i dlouhověkost, které do nás byly před zrozením vloženy.  Jsme naučení, že toto jsou oblasti, do kterých se nemáme míchat. „Bůh nás trestá“ za dědičné i jiné hříchy… nemůžeme na to mít vliv, můžeme se jen modlit a „snad nám bude shůry dáno“… Na něco prý prostě nemáme, učili nás, co je pro nás nedosažitelné… Máme se držet „svého kopyta“, nesahat do života sobě ani jiným…   A najednou slyšíme, že si – SAMI můžeme ŘÍDIT SVOJE STÁRNUTÍ A DLOUHÝ VĚK? Kdo nás mate? Je to podvod? Není! Podvodem bylo mnohé z naší staré výchovy (to musíš, to nesmíš, to nedokážeš…, včetně náboženství s podmíněnou pomocí, Descartovy a Newtonovy principy zásadní priority fyziky hmoty, Darwinovy vykonstruované procesy vývoje a mnoho jiného). Byli jsme klamáni, mnohdy záměrně.

* Neobdivujme jen to VELKÉ. Zdůrazněme, že v nové epoše (po roce 2012) je třeba citem vnímat přijaté informace. Nestačí je rozumem povrchně „přeletět“. Pojem „kvanta“ se týká nejen hmotných „věcí“, ale i duševně – duchovních jevů. Nová fyzika prokázala, že i vědomí (=vše, čím niterně kontaktujeme a uvědomujeme si svět) je energie (schopnost konat práci)! Z mrňavého, nejmenšího vzniká i obrovské. Zastavme se v buňce našeho těla u kvant – „telomerů“ (jsou to chromozomy, chránící konce šroubovice buňky při procesu obnovy.) Tyto konce – telomery, proměňují svoji délku. Kvantová biologie (epigenetika) prokázala, že prodlužování konců telomerů působí u buňky proces jejího „omlazování“ (dlouhověkost). Zkracování telomeru pak působí na novou buňku opačně, procesem „sesychání – stárnutí“, snížení schopnosti obnovy. Říkáš si „no a co“ je mi do mrňavé buňky? No hodně, neboť proměna buněk proměňuje celé naše tělo buď k chřadnutí, nebo naopak k lepší kondici… Jak je to možné??

* Každá buňka totiž má „energetické čidlo“ (receptor) podnětů vědomí. Čidlo reaguje na citové projevy vědomí chemickými změnami, které ovlivňují biologické procesy těla. Účinnost zaměření programu na „omlazování“ tak závisí na energii vědomí. Pokud vědomí nevyvolá změnu, buňka pracuje podle původního „starého“ nastavení (např. „zvykového průměru“ délky života). Vědomí spouští elektro – chemické procesy v buňkách. Ty mají od počátku nastavenou životnost daleko přes 100 roků /Kryon aj./.

* Zmíněné procesy proměn probíhají v osobním poli (Innate) a vedou k tomu, že se projevujeme buď jako zchřadlý staříček či popletená stařenka (starý buněčný program věku), nebo cítíme účinek kvantování jako narůstající „šimrání mladosti“, spuštěné prodlužováním telomerů (vlivem řečí s nitrem zesílených vizí): „…milé buňky, milí kvantíci, s úsměvem a světlem spouštím program vašeho prodlužování. Hladím a prodlužuji. Díky.“ To předáváme buňkám slovy i jasnou vizí. (Dávný odkaz je: potěš jednu buňku a potěšíš všechny. Kvantová fyzika - nonlokalita: Změna jedné entity mění celý soubor). „Milí kvantíci, hladím vás a prodlužuji“  - ve vizi i pohybech (hladím dlaně…). Mnoho indispozic provází stahy (spasmy) tkání kolem, pak: „Milí kvantíci v bederní páteři, hladím vás a prodlužuji světlem úsměvu.“  Ve vizi hlazením prodlužuji konce  telomerů. Meditační forma prodlužování je obtížnější, ale účinnější než užívání chemických preparátů.

* Buňky čekají na podnět – na signál z vědomí. Bez něho jsou v klidovém režimu. Vize (+ hovor + cit) účinek těchto příkazů zhodnocuje. Takto se VĚDOMÍ a BUŇKA stávají katalyzátorem (spouštěčem) proměn. Kvantovou kreativitou si tak můžeme sami řídit stárnutí. „Prosby, přání a plkání“ o metodě - to je málo. S technikou narůstá lenost. Potřebujeme denně pilně CVIČIT vize (kvantových) kontaktů mezi vědomím a tělem. Opakovaně rozvíjet, že „jsem na hovor s kvanty buněk koncentrovaný“. Připomenu zde (vzdělanci posmívané) „povídání si do sebe,“ s buňkami. Je to účinná metoda komunikace vědomí a  buněk, která ovlivňuje biologické procesy v těle. Neprosím, vytvářím. Nestěžuji si, vnitřně se usmívám. Nenapodobuji, intuicí si dotvářím úpravy námětů. Zázrak není zázrakem, je kvantovou kreativitou, možností vykouknout za oponu 3D, což nám bylo kulturou vzdělání zatajováno. Nutná je hravost, čistá, klidná mysl, vize, denní pravidelnost… No - jo, ale když já nemůžu, nemám čas… nevydržím to, okolí mě ruší…  „Nemůžu“ to je intelektuální výmluva zakrývající lepidlo lenosti. Lepidlo, kterým se staré a temné brání odchodu (kššš). Ideál temna = pasivní lenoch, vnořený do sociálních sítí a rozesílající „srandičky a senzace“…

   Vladimír  31.5.                Více: https://www.sec-zeman.cz/ šuplík Jany 3/ krabice Vladimíra 2/ aj.