BROUKÁNÍ

Předmět: nervusVagus Od: jitka:  Broukám si často ;-) ,

V rozhovoru pro Aktuálně.cz vyhledávaná hlasová pedagožka, sbormistryně a zpěvačka Pavla Fendrichová říká m.j. :

Naše hlasivky jsou inervovány bloudivým nervem, což je nervus vagus, který nás přepíná ze sympatického stresového módu, tedy z reakce těla "zmrznutí, boj nebo útěk," do parasympatického, který nám zase pomáhá odpočívat, uvolnit se a trávit. A když zpíváme, tak se bloudivý nerv stimuluje. Nejvíc se to děje, když zpíváme brumendo. To je ten zpěv se zavřenými ústy. Brumendování je úplně nejvíc, co nám může pomoci, skvěle se tím reguluje náš nervový systém. Stres totiž není jenom špatný. Krátkodobý stres nám může pomoci k lepším výkonům. Velkým problémem je ten dlouhodobý, protože z něj nedokážeme tak snadno vystoupit. Zpěv je ale velmi rychlý a jednoduchý způsob, jak se z toho stresového sympatického módu dostat.

Opravdu stačí jen pět minut?

Ano. Také je vědecky potvrzeno, že když budete pět minut brumendovat, tak se až o 25 % zvýší hladina oxidu dusnatého v nosních dutinách i ve vedlejších nosních dutinách. A oxid dusnatý je plyn, který snižuje otoky sliznic a pomáhá ničit škodlivé bakterie a viry. Když zpíváme déle, hladina toho plynu začíná stoupat i v dolních cestách dýchacích. Dokonce se tím, podle jedné studie, dají léčit vleklé záněty vedlejších dutin nosních. 

Pokud pomáhá brumendo, tak v tom případě dává smysl, že buddhisté aj. vydávají při meditacích zvuk "Om"…

Ano. Prodloužený výdech a vibrace, ke kterým při vydávání tohoto zvuku dochází, opět stimulují nervus vagus. Ten vede i skrz bránici a ani ona nefunguje sama o sobě. Všechno v těle je propojené, takže se zapojuje i svalstvo pánevního dna, kterému se říká nepravá bránice. S každým hlubokým výdechem se dávají do pohybu všechny vnitřní orgány pod bránicí a lépe se tak prokrvují. Když se zpívá, klesají hormony adrenalin a kortizol, čímž se reguluje metabolismus a zlepšuje imunita. Když totiž zpíváme, stoupá až o 150 % imunoglobulin A (druh protilátky, která hraje důležitou roli v imunitním systému - pozn. red.). Zlepšují se pochopitelně plicní funkce, ale i paměť, koncentrace a duševní bdělost, protože se při zpěvu zapojuje více částí mozku. Zpěv se proto využívá při práci s lidmi s demencí nebo Parkinsonovou chorobou. Na to existuje několik studií.