CHVÁLA NEPATRNÉMU

Chvála nepatrného a přehlíženého. NĚKOLIK POZNÁMEK K PRAXI semináře Kamenačky: Připomeneme to, co už většinou znáte. I Vás, zkušené, to však může obohatit v novém úhlu pohledu. Netlačme se kvantováním k řešení jen věcí velkých.  Počátek nápravy i všeho velkého je v tom nejmenším.

Dávná „východní moudra“ nabádají k objevování velké síly, skryté v  nepatrnostech. Doporučují začít nápravu i velkých nedostatků člověka i společnosti v nepatrných kvantech, ze kterých také vychází základy velkého.  Jsme zvyklí se více zabývat tím velikým a vnímat to před ostatním. Náprava všeho však začíná nepatrnou myšlenkou, jejím opakováním v nitru, až rozvíjením v mantru, která tvoří…

              Naše kulturní nafoukanost zakrývá dávná moudra jako zastaralá, směšná a naivní. Jde o stálý zápas „temnoty se světlem.“ Vracejme se úvahami často k odkazům dávné Indie a Číny. To „temnota“ nás tlačí ke  spěchání a povrchnosti. Zesměšňuje dávná moudra jako archaismy. Připomeňme některá z nich:

**1) Vstaňme ráno s úsměvným broukáním. Na vibrace tónů reagují jemné niterné systémy těla. Vibrace (chvění tiché i mentální), jsou očistné a stimulující zvláště pro nervové struktury a jejich okolí. Brumendo  působením bloudivého nervu (n. vagus) podněcuje parasympatické funkce orgánů. Obyčejné broukání (hlasité, polohlasem či mentální), vnímané v nitru, reguluje funkční vyváženost orgánů. Ještě k vibracím: Současný stav nervového systému také zobrazují obličejové (i další svaly) grimasou (štěstí – hrůzy…). Funguje to však také opačně. Můžeme sami určité emoce utvářet - nastavovat výrazem obličeje nebo polohou těla.

**2) Zvláště dávná Čína upozorňuje na „omlazování“ kostí jejich aktivací. Kostra není neměnný útvar těla, naopak, je v neustálé buněčné přeměně a aktivaci. Kvantová epigenetika (Lipton) odhalila stálé působení dvou stále aktivních buněčných struktur kostí. Jedna odebírá z kostí vápník pro ostatní funkce těla, druhá obnovuje kostní tkáně v místech toho odběru. Kosti i klouby jsou tak v neustálé přeměně – obnově. Podporovat ji můžeme jemným podupáváním patami – vnímáme v celém skeletu (drnčí zuby). – i dalšími variantami: například i „třepetáním“ – vibracemi paží, nohou a trupu (ve stoji či v lehu na zádech) – tak přes klouby kontaktujeme i systém údržby kostí. Všechny tyto zdánlivé blbiny mají velkou fyziologickou účinnost.

**3) Významnou částí vědomí je myšlení (mysl = „vědomí v akci“). Náprava všeho porouchaného má začínat v myšlenkách. I velmi jemné myšlenky a emoce mají silný vliv na průběh biologických procesů obnovy a přeměny buněk, i tkání a struktur těla. (Lipton: myšlenky → geny → obnova buněk →  obnova tkání…) Proto je tak významné to, co nám „plní hlavu.“ – Ovlivňuje to další rozvíjení těla. Narušené, nedobré ladění myšlení narušuje život biologicky, osobnostně i společensky. Proto je vědomá regulace myšlení tak zdravotně významná. Mantry (afirmace – modlitby) pomáhají účinně vyplnit jak chůzi, tak beznaděj při bolestech těla i duše. Zkuste při chůzi spojovat mantru (jakoukoliv - pozitivní) s vědomím kroků. Obsahu netřeba rozumět. Působí rytmus, sjednocení pohybů a mysli. Nevíte co? „Zpívejte“ si v duchu písně z mládí broukáním nebo jen mentálním prožíváním. Zapojíte tak i vibrace okolí nervů a podnítíte jejich funkční efektivitu.

**Shrňme: Není třeba se „cvičením“ namáhat, dřít, potit – účinnější je, pravidelně jemně kontaktovat významné oblasti systému těla pozitivním, úspěšným myšlením. (Odsuňme slova „nemůžu“, „ nemám čas“. Najednou poznám, že stihnu víc a lépe….  Jednou, to je málo. Je nutné vytvořit si cyklický (kruhový) řád a udržovat jej (podrž řád, on podrží tebe). Významný je osobní vnitřní postoj. Schopnost odložit dospěláckou nafoukanost i stud a „na dobu cvičení“ myslet, cítit a konat čistě a prostě, jako dítě. Velká síla je ve schopnosti dokázat, „BÝT MALÝM“ v každém věku, … Víme, že u brumenda vnitřním „třesením“ stimulujeme přes „nervus vagus“ mnohé. U „dupání“ zase působíme na buněčnou kvantovou obnovu kostí. Naše velká životní síla je také skryta ve schopnosti být malým/malou a umět si hrát v jakkoliv pokročilém věku (bos, v trávě, jsem znovu denně začal chodit vloni, po dovršení 91 roků – „cítím se skvěle, moje šťastné dětství stále trvá a – uzrávám jaksi pomaleji.“  

              Držme si pěsti! I za Janu srdečně Vladimír.  (Seminář 13.4.2024)