*/ Pohodu luhačovického pobytu některým zkalil strach z projevů covidu (=chřipky). Zbytečně po návratu běhali po testech, strach jen komplikuje řešení věcí . Je nedostatkem víry. Řešením je klid bez námahy, čaj a citrony, 7 dní, nebo u některých jen týden... Vnější situace jsou výsledkem mnoha vlivů - na ty nemohu působit. Mohu ale ovlivňovat, jak na ně reaguji a jak se v nich cítím  Strefili jsme se do rovnodennosti, která přinášela více vlivů změn a mnohé z nás znepokojovaly tělesné i duševní indispozice. Mnozí se poplašili, nezkalme si ale pozitivní zážitky, bylo jich mnoho.

*/Zadrhlé omyly: „když cvičím jógu a kvantuju, tak přeci nemohu onemocnět.“… „Vždyť - všechno se tady děje kvůli mně ne?“  Proto ty naše opakované výzvy: STÁLE přehodnocujme mnohé „staré pravdy“ a ty už nefunkční  klidně odsouvejme dopryč. Jen zatěžují, neřeší. Takový zakořeněný omyl je také náš ego (antropo) centrismus. Jsme naučeni události hodnotit ze svého pohledu a ignorovat širší, nám nelibé souvislosti, Učili nás, že „my poručíme větru i dešti…!“  Prdlajs -  přidejme trochu POKORY a vyváženosti… Když prší – holt zmokneme. I když covid (kvůli Ukrajině) končí, ještě to plivnul na naší skupinu… Protrpme svoje chřipkové promoření, posílíme tak svoji imunitu víc než vakcínou. Odložme strach a s covidem jednejme, jako dříve s chřipkou. Klidno, hrnec čaje a citrony ...

*/- Jak se v tom motám já ?/ Je naivní předpokládat, že kdo trochu pozná organizaci myšleni – „kvantování“, bude vyňat ze spletitosti řádu a hierarchie světa, a sám bude utvářet „běh a vývoj“ svých věcí. Protože to něco většího a silnějšího než ego drží řád a nabízí: „Pojď, zapoj se, -- anebo zůstaň mimo řád“. Tomuto toku jsou podřízeny všechny individuální procesy, platí v něm hierarchie, i když "spletité" a proměnné. Entropický princip (neuspořádanost) mění naučený řád žití v chaos a hledání nové rovnováhy Vede vývoj společnosti i nás jednotlivců, vývojem vpřed.

         Bezmyšlenkovitě odkýváme moudrost, že jediná stálost je změna. CO TO ALE ZNAMENÁ? Znamená to, že co platilo včera, dnes je už nějak jinak. Že dnešní "pravdy" zítra nebudou (zcela) platit, mění se. Nová epocha nás vyzývá, učit se žít v proměnnosti. a stálost nacházet jinde, než jsme byli učeni - v proměnách TVOŘIVÉHO POLE.

*/ Tak neblbněme a k citům přidejme i špetku rozumu a princip VAH. Nepotřebné krámy z mysli odsouváme, abychom měli prostor pro PŘIJÍMÁNÍ NOVÉHO co přichází z Pole. Jen se nepředpodělat a učit se žít i s PROMĚNNÝMI  indispozicemi.

Srdečně  Jana a Vladimír